logo
logo

Je libo skvělý čaj přímo z plantáže? Cameron Highlands!

Malajsie/Borneo

Autor :

Je libo skvělý čaj přímo z plantáže? Cameron Highlands!

Nedaleko mezi čajovníky právě probíhá svatební focení, tak mi to nedá a nevěstu si musím vyfotit. Běžím na nějaké bližší místo a mamka se Zuzkou se z výhledu čajovny samozřejmě smějí a říkají, že jsem blázen postižený prací :). Fotím pár fotek a pak se pomalu chystáme k přejezdu na první „jungle walk“.

Jungle walk No. 1
Ještě než vyrážíme na trail s cílem Gunung Brinchang (2032m), tak přenocujeme ve vesnici nedaleko nástupu (Perak). Hledáme levné ubytování a máme 2 možnosti. Pěkný hotel (85rm/500kč/noc) a hrozná ubytovna s pokojem cca 9m2, palandami, bez klimatizace, ale s nočním barem u indiána (!) (90rm/550kč/noc). Volíme tedy druhou možnost s indiánem. 🙂
To ještě nevíme, že je to první a poslední místo, kde je bar s alkoholem (whiska s kolou za 10rm/60Kč). Večer tedy sedíme u plápolajícího ohně a povídáme si se skupinkou holek z USA, které již traily v Cameronu navštívily a radíme se, jakou cestu zítra zvolit. Holky popisují náročnější, kde se spíše leze než chodí, ale přijde jim jako nejlepší. Máme tedy jasno, jde se trail No. 1.

Druhý den ráno si uvědomujeme chybu s ubytováním, mamku bolí záda z hrozné matrace, krysy dělaly celou noc kravál a koupelnu jsme raději navštívili jen v nejnutnějším případě. Ovšem měli jsme bar! Otázkou je, jak bychom se rozhodli teď. Myslím, že stejně 🙂
Nasedáme do auta, přesouváme se do 10km vzdálené vesnice Brinchang, kde by měl být nástup na trail. Chvíli se nám ho nedaří najít, zkoušíme se ptát, ale nikdo z místních překvapivě neumí anglicky. Rukama a nohama se nakonec dorozumíme a jsme za chvíli na místě.

Cesta je velmi špatně značená (na tuto skutečnost upozorňují i v cestovatelském průvodci, kde doporučují najmout si osobního průvodce junglí. To samozřejmě neděláme, protože nejsme žádní „suchaři“). Jakmile jsme v jungli, tak už to velký problém není, jelikož je mimo cestičku všechno zarostlé a neprostupné. Celý trail je opravdu spíše lezecký, velké stoupání, relativně obtížný terén, ale všichni zvládáme na jedničku, dokonce s úsměvem ve tváři.

Zvířat bohužel moc nevidíme, jsou to samé housenky, malý hmyz nebo otravné pijavice. Opodál slyšíme opice, které si drží odstup a ještě nějakého ptáka s velmi netradičním zvukovým doprovodem (připomínající sirénu). Snažíme se ho identifikovat, ale také bohužel bez úspěchu.

Po 2 hodinách konečně dorážíme k vrcholu a vidíme nádherný pohled na jungli. Téměř nepředstavitelný počet obrovských stromů a melodické zvukové doprovody všemožných i nemožných zvířat. Sedáme si na okraj a nasáváme tamní atmosféru.
Jsme trochu zklamaní na vrholu z vysílače, který je oplocený a my se musíme kolem něj prodírat křovím. Nikde žádný bod, který by určoval výšku vrcholu a my si mohli udělat památeční fotku. Napravíme to tedy na druhém krátkém trailu po cestě dolů, kde již cedule je.

Cesta dolů byla celkově velikým překvapením svou délkou. Po zhruba 5ti kilometrech strmého klesání nás míjí auto, nabízejí odvoz a my ho s nadšením přijímáme. Jedeme odhadem dalších 10km a jsme rádi, že nás řidič vzal. Unaveni, avšak nadšeni ze zážitků první „jungle trail“ jdeme odpočívat a čeká nás butterfly farm s nejrůznějšími druhy motýlů, ale také štírů, hadů a kdoví čeho ještě. To ovšem zde na blogu příští pondělí 🙂

Leave A Comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.