logo
logo

TeAraroa – putování Novým Zélandem (1. díl)

Můj příběh Slider Te Araroa

Autor :

TeAraroa – putování Novým Zélandem (1. díl)

V září 2017 jsem se rozhodl, že půjdu dálkovou cestu Te Araroa, která protíná severní cíp Nového Zélandu (Cape Reinga) s tím jižním (Bluff). Já tuto cestu půjdu obráceně, protože vycházím relativně pozdě (leden 2018) a potřebuji ji stihnout přejít do zélandské zimy, tedy do června. Nikdo mi nedoporučoval trávit zimní období v Alpách na jižním ostrově.

Te Araroa je právem nazývaná jako jedna z nejkrásnějších, ale také nejobtížnějších dálkových cest na světě. Čeká na mě 3000 km dlouhá cesta pyšnící se 100 km převýšením v nádherné zélandské krajině. Příroda se ukáže ve všech svých barvách – putování džunglí mezi kauri stromy, jenž dokonale tvoří iluzi prehistorického lesa, dále dlouhé plážové úseky po známé Ninety Mile Beach nebo např. cesta kolem vulkánů na Tongario Alpine Crossing či strmé stoupání a klesání po hřebenech novozélandských Alp. Jednoduše krása a cesta skrz „Středozem“.

Mou první delší cestou bylo putování po Svatojakubské cestě do španělského Santiaga de Compostela. Cesta je velmi populární a pro mě byla velmi důležitá. Před samotnou výpravou jsem netušil, že si pěší turistiku tak moc zamiluji. A to jsem šel pouze část 350 km. Teď se chystám na téměř desetinásobnou vzdálenost. Těším se. Těším se moc.

Jak možná tušíte, tak vydat se na takovou cestu je náročné hlavně z organizačního hlediska. Není moc zaměstnavatelů, kteří vás pustí na 5 měsíců a pak vesele vezmou zpátky. Dal jsem tedy výpověď ve firmě, kde jsem pracoval na pozici projektového a marketingového manažera a musím říct, že se najednou cítím absolutně svobodný. Má jediná starost bude každý den míjet pravou a levou nohu a dělat sobecká rozhodnutí, jako třeba že dnes nikam nepůjdu nebo že se vyspím u hezkého vodopádu, protože se mi tam prostě líbí. A hlavně – kdo by si nepřál jít tou nejkrásnější krajinou na světě.
Jako bonus s sebou beru ukulele, které mi doufám zpříjemní dlouhé úseky po silnicích.

Aktuálně studuji mapy, instaluji potřebné aplikace do telefonu, tisknu dokumenty, zařizuji druhé platební karty jako zálohu, odhlašuji zdravotní pojištění a hlavně vybírám vhodné vybavení, které ponesu na zádech. V tomto ohledu mi významně pomohla firma Hannah a obchod RockPoint, kteří mi s výběrem velice fundovaně poradili a dostal jsem od nich spoustu vybavení na cestu.
Zatím, mám v plánu mít max. váhu 16 kg + zásoby jídla a pití na cca 8 dní, podle aktuální polohy a vzdálenost na „resupply pointy“.
Dokonce jsem se teď v prosinci rozhodl otestovat stan, spacák a karimatku, abych věděl, jak bude snesitelná zima v -5°C a musím říct, že test dopadl přímo skvěle.
Ničeho se tedy nebojím, mohu odcestovat!

 

-> Pokračovat na 2. díl

Leave A Comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.